Jooo, hádáte dobře, mám období kdy mi nic nejde, všechno se mi se*e, nic se mi nedaří, a mám pocit, že všechno na čem mi záleží strácím...
Doma sedím se sluchátkama v uších, poslouchám dojebávky a přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím.....
Přemýšlím o tom, co by bylo, kdyby....
O tom, co jsem udělala blbě, o tom, jak a čím pár lidem ubližuju, o tom jak to všechno napravit a taky o tom co bude dál...
Jasně, každý máme svoje problémy, a proto si ty své nechávám pro sebe, a raději pomáhám druhým, než abych přidělávala své starosti ještě ke starostem těch, na kterých mi tak moc záleží ...
A proto se chovám mezi lidma tak, jak se chovám...
Jo, skrývám svůj strach a své zoufalství za úsměv...
Že to je přetvářka ? ... Nemyslím si ... Prostě je lepší se smát, aby lidi neviděli, že vás něco trápí :)
* S úsměvem jde všechno líp *
Žádné komentáře:
Okomentovat